Motýl – symbol transformace

Dneškem se oficiálně pasuju do role motýlí mámy 😀 To si takhle z lesa přitáhnu kapradí do vázy a koukám, že vespod listů jsou připevněný dva zámotky. Už od začátku mě fascinovaly, protože na sobě měly ďublíky, který vypadaly, že jsou ze zlata. No a protože nejsem žádnej kuklolog, byla jsem fakt zvědavá, co se z takový zajímavý kukly vyklube. 

A dneska se to vylíhlo! Přišla jsem domů a místo kukly na kapradí visel motýle. Byl opravdu čerstvoučkej, ještě ani neroztáhl křídla, aby odhalil světu svojí pravou barvu. Vlastně s tím kapradím tak jako zeleně splýval. S co největší opatrností jsem si ho vzala na ruku. Moment, kdy roztáhl křídla byl pro mě tak magickej, že se mi na chvíli zastavil svět. 

Motýl je symbol transformace.

Pochopila jsem, že mi motýle přináší zprávu o transformaci. Obecně je symbol motýle spojovaný se změnou a osobní transformací a dává nám odvahu ke změně.

Stejně jako motýli, i my si procházíme v našich životech určitými stádii. Všechna stádia jsou pro náš vývoj důležitá a nelze je urychlit. Nejdřív jsme lidskými larvičkami (takhle označuju miminka), který akorát žerou a serou. No, a v další fázi našeho života si kolem sebe vytvoříme zámotek, kterej se skládá z našeho ega, myšlenek, strachů a různých komplexů. V tomhle zámotku jsme zakuklený dlouho. Nechce se nám z toho ven, protože nám tahle skořápka dává domnělý pocit bezpečí. 

V naší kukle zůstáváme tak dlouho, než v sobě najdeme dostatečnou vnitřní sílu a odhodlání podívat se, jaký je svět tam venku. Abychom začali žít svobodně a bez omezení, a naplnili náš skutečný potenciál, je třeba nejprve prorazit skořápku složenou z našich strachů a konfrontovat se s tím.  Jen tehdy, pokud se nám to podaří, můžeme vzlétnout. K tomu je zapotřebí velká odvaha 🙂 

Naše osobní kukla má tolik vrstev, kolik máme v sobě zranění, bolestí, traumat a strachů. A s každou jedinou vrstvou se musíme potkat. Tedy – pokud chceme opravdu ven. Ano, tenhle proces je náročný. A je taky bolestivý, protože procházet si znova všema těma zraněníma je kolikrát fakin hell! Ale ať se zeptáte jakýhokoli motýla, který už to dokázal, s jistotou řekne, že to stálo za to!

Každý z nás se může rozhodnout, jestli chce zůstat viset zakuklený někde vespodu kapradí nebo jestli udělá krok do neznáma, opustí svoji “bezpečnou” zónu a dokáže tak naplnit svůj skutečný potenciál. Získat svobodu. Budeme-li se řídit jako motýl naším instinktem (nikoli hlavou), odměna nás nemine. 

Tenhle příspěvek chci věnovat svýmu milovanýmu bráchovi a zároveň všem kukličkám, který sbírají sílu a odvahu na cestu této transformace.